Na co pořád čekat? Proč nežít život právě tady a právě teď, když vlastně nevíme, co nás zítra potká? Byli jsme našimi rodiči vychováni, abychom ttrpělivě vyčkali, až bude ta správná příležitost a nevrhali se do první možnosti, kterou nám život přinese. Co nám však nikdo nevysvětlil, že i ona první nabídka může být přesně tou životní změnou, kterou potřebujeme. Stále šetříme, ukládáme a chystáme se pořídit si něco, co bude k dispozici. Věříme, že naše příležitost teprve přijde, jen někdy zjistíme, že ta už je dávno za námi. Kdybychom tak měli více odvahy k tomu, podniknout cesty za poznáním a nebát se. Kdybychom tak opět měli mladistvá křídla a neotřesitelnou smělost, kterou mají naše děti. Rozhodně bychom se nedrželi zpět a zkusili bychom více žít. Nejen tak jak se má a jak se od nás očekává, ale tak, jak bychom si přáli, kdyby nebylo onoho kdyby...
Nečekej, do života se dej!
Žádné komentáře:
Okomentovat