Vítr fouká ze všech stran a člověk si říká, odkud se pořád bere. Venku to vypadá, že právě přišlo jaro a přitom kalendář je stále v únoru. Je toho nějak zvláštně moc naruby, že už pomalu nevíme, co a jak je správně. Byť si ještě pamatujeme dětství, zdá se, že je úplně někde jinde. Zima už není zimou, léto je vedrem a jaro přichází stále dříve. To, na co jsme byli zvyklí je úplně jinak. Proměňují se dny i hodiny a běžný čas se stává jiným. Aktuální změny nejsou pokrokem, ale stále víc vypadají jako něco, co jsme způsobili, ale nechceme za to nést zodpovědnost. Teplotní šoky a velké výkyvy jsou důsledkem lidského činění v přírodní říši. Ta by si uměla s nezmary poradit, jen my se je stále snažíme korigovat. Jak se nám to daří? Tak to je vidět právě teď a právě tady za oknem!
Vítr fičí, hlasy syčí...
Žádné komentáře:
Okomentovat