Ráno nás vítá polojasnou oblohou a my radostně vyrážíme vstříc zdejším sjezdovkám. Sice se předpověď počasí pomalu naplňuje, ale nám to celkem nevadí. Vezmeme si výbavu a hurá na svah. V prvním momentu vůbec nic nevidíme, nevíme, kde jsme, ale pak se trošku rozkoukáme. Vítr si to fičí, nese s ssebou hromady sněhu. My zápolíme sami se sebou i přírodními živly a nakonec vytrváme. Odměnou nám je polední vyjasnění a sluníčko. Konečně si můžeme prohlédnout sjezdovky, po kterých jsme už od rána frčeli. Vítr se sice neumoudří, ale modrá obloha, spolu se sluncem dává zakusit pravého rakouského odpočinku. A co teprve ty koblihy!
Potok byl studený, vítr foukal, sýček v lese houkal...
Žádné komentáře:
Okomentovat