Plánovací

Když se léto probudí,

nemáš těžko na hrudi.

Slunce svítí na cestu,

dej vale městu.

Do přírody pospíchej,

včelky, vosy poslouchej.

Bzučí, mručí, létají,

shon a spěch prý neznají.

Do vody a na hory,

zdolej mnohá údolí.

Nebojácně poznávej,

vzpomínky uchovávej.

Za pár dnů se uvolní,

co v těle po dlouhý čas zní.

Tvá radost, úsměv na tváři,

všechno kolem prozáří.

To je přeci nádhera,

od rána do večera,

být součástí přírody,

na nohách dobré pohory.

 

Na to už se těšíme,

ještě ovšem nevíme.

Co všechno prožijem, 

přesto si to užijem!

 

Těším se a přemýšlím, co bude, kdo a s kým...