Žijeme ve světě ekonomických vztahů, zrychlujícího se tempa a odtrženosti od morálních hodnot. Stavíme budovy až do oblak, budujeme široké dálnice a napomáháme spolužití světla a tmy, spravedlnosti a nepravostí, zvyků a zlozvyků. Rozdělujeme svět na věřící a nevěřící, duchovní a zbožné, intelektuály a blázny. Hledáme přesné pojetí vlastního života a světa. Pochybujeme o bohatství, upřednostňujeme střídmost ve světě plýtvání a nadbytku. Spojujeme své životy s naučenými vzorci, získanými od rodičů a nesnažíme se hledat vlastní cestu. Chápeme staleté pravdy, ale nevěříme v jejich pravdivost. Zpochybňujeme nezpochybnitelná tvrzení a zabýváme se vším, co nás rozptýlí. Vnitřně se zabýváme myšlenkami na propojení opačných názorů a dospíváme k vlastním paradoxům. Je možné chápat a věřit zároveň? Lze cítit teplo i chlad v jednu chvíli? Je správnou cestou nesprávný směr? Těžké otázky s řadou odpovědí. Můžeme totiž chápat věci a přesto nepoznat jejich podstatu. Život je totiž spojením paradoxů a spolužitím opačných názorů i soudů. Cestou z takového života je propojení vnímání, nazírání, chápání i pochopení, ve spolužitou, jednolitou součást světa.
Za krásu mlčení ve spoustě slov...
Žádné komentáře:
Okomentovat