Podzim se pomalu hlásí ke slovu. Ranní teploty klesají a také přes den to venku vypadá na pořádnou zimu. Ještě minulý týden jsme měli parné léto a nyní si začínáme zvykat na pořádné ochlazení. Nedá se nic dělat, počasí si nevybíráme, i když bychom rádi. Příroda je po době rozkvětu unavená a potřebuje si v klidu i tichu odpočinout. Zvířátka si vystýlají pelíšky a ucpávají všechny škvíry, které by mohly v době zimního spánku vadit. Malé děti se těší na příchod zimy a dospělí počítají, co všechno ještě musí stihnout, než se rok překulí do dalšího. Každý má svá rozhodnutí a ta nás nutí dělat to, co musíme. Hromadit jídlo, kupit podestýlku, balit věci, uklízet nádobí, učit se novým věcem či vstávat brzy ráno do chladného dne. Ať už jsou pohnutky našich činů jakékoliv, měli bychom pamatovat, že zimu neodvrátíme. Přijde stejně nevyhnutně, jako naše rozhodnutí, která musíme udělat. Proto neváhejme, dobře zvažujme a v pravý čas vystupme na světlo světa tak, jako zima se svými prvními mrazíky. I to je umění, rozhodnout se a neukvapit!
Za správné myšlenky a roznodnutí, bez emocí a bez vzplanutí...
Žádné komentáře:
Okomentovat