Kolik je druhů a typů, netušíme. Paleta je bohatá a v kombinacích mohou vznikat různorodá spojení. Jednou krásná, jindy bizarní a většinou specifická. Spojením dvou vzniká třetí. Stejný a přece jiný, v povaze, výšce, úsměvu, radosti, hloubce hlasu, nátuře či fyzické kondici. Pokud bychom měli zaznamenat každý prvek, rozhodně by nestačila encyklopedie či atlas. Nejsme schopni zachytit všechny nuance a drobné odlišnosti, které nás od sebe odlišují. Vím, že bychom měli rádi přehled o každém detailu, který lze pozorovat. Ale tuto možnost nemáme, dokonce ani v přehledně zpracovaných učebnicích. Někdo může namítat, proč se snažit všechno oddělovat a přesně popisovat. Jiný zase může chtít znát přesnou hranici mezi sebou a jiným. Je to o vnímání nás i kolem nás. Uvnitř víme, že se lišíme, ale jak moc a co je tím důležitým znakem, jenom tušíme. Snad proto ona chuť vědět, kde jsem já a jak se liším od svého souseda. Kdo je pes, kdo kočka a kdy už mluvíme o slonovi a ne o tapírovi. Zajímavá je ta naše kombinace a ještě zajímavější přehled všeho, co nabízí. A když tak nad tím přemýšlím, není to fajn, být jednou medvědem a jindy oslem?
Buďme vším, čím je nám libo, hlavně ovšem buďme sami sebou...
Žádné komentáře:
Okomentovat