Navlékám korálky na nitě, nezdá se to býti složité. Přesto se prsty pletou a já bych chtěla být tetou. Běhat si zápolit, s kolem se lopotit, s dětmi si stále hrát, s úsměvem pračku prát. Záleží na keři, straší mi ve věži, straší mě poznání, jak se vše dohání. Kouzelné věci jsou, já běžím za tebou, rukou se zachytím, studenta odchytím. Valím se, pobíhám, jak se zdá nestíhám... Já to však doženu, vlakem tě předženu, zítra se vykulím, do deky zakuklím. Pak už jen dívání na řeky toulání, na krásy Londýna, je ze mě blondýna!
Bal se a uchystej, zítra Ti bude hej...
Žádné komentáře:
Okomentovat