Pocit smutku a vnitřního rozladění mě provází na každém kroku. Snaha a úsilí, které bylo vloženo do příprav přišlo vniveč. Přemýšlím, kde se stala chyba a v čem jsem se zmýlila. Člověk vchází do věcí s plnou vervou, připravuje se a chystá tak, jak je jeho nejlepší vědomí a svědomí. A nakonec se najde jiný člověk, který vše shodí jediným slovem! Je škoda, že se lidé nedokáží k sobě chovat s větší úctou a být zdvořilí. I negativní slova lze vyjádřit s úctou k těm, kterým jsou mířena. A v případě, kdy se jedná pouze o subjektivní názor, je potřeba být obzvláště opatrný. Nikdo z nás nejsme neomylní, děláme chyby a z nich se učíme. Co si ovšem vzít ze slov, která vlastně ani nebyla kritikou obsahu, jako spíše hledáním záminky pro hádku? Těžko soudit, co člověka vede k takovému jednání, já ovšem citím velké zklamání. Nad ztrátou času i energie, kterou jsem mohla prožít v milejší a přívětivější atmosféře. Teď už vím, že nemá cenu se prát tam, kde ani smrt nebere!
Sotva najít radost tam, kde se lhostejnost a povrchnost usídlila...
Žádné komentáře:
Okomentovat