Zapomněl, připomněl, vzpomněl, pomněnka, domněnka, uzemnění, rozumně. Tak se chci chovat i tak chci být, jen tak si životem pro změnu jít. Nemuset kličkovat, nemuset stále hrát, být jen tím, čím jsem já, co v mém srdci se odehrává. Nikdo tu nestojí o duši bloudící, každý chce jen život kypící. Každý má představu, přitom i svou hlavu, jak se to promítne a kam to všechno tne? Netuším, nechápu, své věcí odkrývám, každého k upřímnosti vyzývám. Nakonec zjišťuji, že jsem tu jediná, kdo srdce bezelstně v šanci dá. Nepůjdu, nevrátím, raději utratím, raději vzpomenu, chmury si zaženu. Přípravou, rozumem, domněnkou, svým umem, půjdu a neztratím, domů se navrátím. Tam je vždy klid a ráj, ať je leden či máj...
Ani dnes není pozdě začít znovu!
Žádné komentáře:
Okomentovat