Podvolená

Zmizelá si připadám,
běhám stále sem a tam.
Zlaté časy vyhlížím,
v zrcadle se prohlížím.

Tady vrásky, tady fald,
s věkem je to prostě tak,
nelze mládnou,
nelze být,
v dospělosti,
třeba dlít.

Raději bych,
povím vám,
šla na dlouhý,
dětský flám.

Jedla, pila,
flámovala,
svoji dospělosti
bych se
vzdala...

Nelze žíti cizí sen,
musím býti jen v tom svém.
Není zase až tak zlý,
když jsi se mnou v něm
i Ty!

City i pocity,
nejsou zde zabity,
jsou stále přítomny,
jsou pořád za humny.

Stačí jen pohlédnout,
do dálky dohlédnout,
krásu si vyhlédnout
a všemu pohlednout.

Den s pohlednutím jen!