sobota 21. května 2016

Drbací

Škrábu se a nevím proč,
do obchodu rychle skoč.
Mazání a mastičky,
na bolavé kostičky.

Kůže svědí,
tělo svrbí,
u rybníka
roste vrbí.

Já si sedím,
nedutám.
Tělo neví,
kudy kam...

Kousání a škrábání,
dohání mě k
zbláznění.
Dohání mě,
pohltí,
jako křídla,
labutí.

Jako křídla ptáčátek,
narozených mláďátek.
Jako vzdušné pápěří,
vyrazíme ze dveří.

Půjdem ven a
půjdem pryč,
s drbáním
se roztrhl
míč...

Bez drbání k pohrání!

Žádné komentáře:

Okomentovat