Krásné ráno, ale ouha je nějak světlo! No nazdar, my jsme zaspali. Tak tak nějak mi dnes ráno letěly myšlenky hlavou, když jsem se probudila ve svém pelíšku. Drobné přetočení se na stranu po zaklapnutí budíku a pocit, že mám ještě minutku v teple, se rázem proměnilo v rychlý úprk a start. Co je ale zvláštní, že jsme stihli všechny ranní úkony v kratším čase a bez větších problémů. No tak snad začnu vstávat tak jako dnes a bude všecho v pořádku. Jasně, když vím, že se nemusím honit a mám na snídani i půl hodiny, tak si svou ranní kávu vychutnám. To dnes jsem ji musela vyloženě zhltnout a ještě k tomu jednou rukou připravovat synovi svačinku do školy a snídani. Aspoň jsem neměla čas na přemýšlení nad hloupostmi a zužitkovala jsem každičkou minutu efektivně. A co je zázrak, na nic jsem nezapomněla a odchod byl pomalu ve stejném čase, jako obvykle. Výsledek je tedy takový, že občasné zaspání, každého prohání a není někdy k neužitku, hlavně když máš v hlavě kytku!
Spánek hýčká všechno živé, ať je rovné, nebo křivé...
Žádné komentáře:
Okomentovat