Aprica je plná sněhu a já si na něm hledám stopu. Jedu dolů, sníh se víří, vlasy mám už plné sněhového chmýří. Slunce svítí, sníh se třpytí, Jabík i Tom se dolů opět řítí. Já se snažím ze všech sil, aby sen se vyplnil. Sen o klidu, harmonii, která mě s mými kluky pojí. Těší mě a radost mám, že nemusí být nidko z nás tří sám. Já jsem s vámi a vy se mnou, potom svahy nám krásně sednou. Užijem si lyžovačku, bez stresu a s radostí, vždyť i sluníčko nás pohostí...
Svahy bez lidí, jen ať se každý vyřádí!
Žádné komentáře:
Okomentovat