Vrcholek je v nedohlednu a já hledám výstup. Kotva už je skoro na dně a já letím ve vzduchu. Říkám si, že asi mají tady poruchu. Vyjedu až narohu, od srdce se tomu zasměju. Pak se postím shora dolů a užívám si jízdu. Někdy rychle, jindy pomalu, vždycky však se k cíli dostanu. Sníh se valí od mých lyží a ucho zase krásně slyší. Byl to den a byla to jízda! Zítra zase půjdem dál, koukat, stoupat i na slunci se hřát.
Čerstvě zaříznuté prádlo ke otvě i dál ...
Žádné komentáře:
Okomentovat