Poslední věta, poslední slovo, poslední opravená písemka, poslední dořešené úkoly. Čas se krátí a já se snažím ukrajovat ze svých úkolů co nejvíce, aby bylo možné odejít s klidnou hlavou a pocitem, že nic nezůstalo nedokončeno. Je jasné, že nikdy nemůže zůstat stůl prázdný a určitě se najde mnoho drobností, které se znovu objeví. Ale už jenom ten pocit, že už se to blíží, je poměkud stresující. Vím, že zítra to bude ještě horší, ale musím to zvládnout. Vždyť je to tak vždycky a nakonec si říkám, proč jsem se jen zase nechala chytit do stejné pasti. Možná už to ani jinak neumím, ale snad se to naučím. Vždyť co jiného je život, než neusálý koloběh a změna? Neustálé řešení menších či větších problémů. Permanentní radostné chvíle a láskyplná objetí... Ano je to běh a já doběhnu až do cíle!
Poslední kapičky plné lahodné rosy každému...
Žádné komentáře:
Okomentovat