Náhodná setkání všeho druhu mohou způsobovat radost, někdy i starost. Dnešní den bych nazvala dnem náhodných milých sektání, která potěšila mou mysl. Přestože se mi zdá, že sluníčko udělalo divy, přeci jen milá společnost a příjemné poklábosení není od věci. Nejen, že se dovím, řadu nových informací, ale zároveň posílím své sociální vazby, které jsou nevyzpytatelné. Nikdy totiž dopředu nevíte, koho ještě v životě potkáte a co všechno můžete očekávat. Razím zásadu, že člověk by se měl chovat ke každému s úctou, ať už předpokládá, že daného ještě někdy v životě uvidí, či nikoliv. Už samotný fakt, že člověku vyjadřujeme určitou míru úcty a slušného chování, nám dává tušit, že by s nám mohlo dostat stejného chování od druhého. Někdy to sice neplatí a za dobré chování jsme pokáráni. Takových případů je však minimum a proto zkusme se obrnit úsměvem, dobrým slovem a laskavou myslí. Ta dokáže otevírat duše i srdce našich bližních.
S úctou a příjemností nejdál dojdeš ...
Žádné komentáře:
Okomentovat