Krásná bílá peřina, spadla mi dnes do klína. Je to krásné, je to milé, hlavně hodně roztomilé. Prachová i buclatá, krásně tlustá, bohatá. Taková je peřina, kterou se medvěd přikrývá. Jednou voní skořicí, jindy kremžskou hořčicí. Pokaždé je překvapení, v co se každý rožek změní. Pes a zajíc, velký krajíc. Já jsem míša kulička, mě tu přece každý zná. Pelíšek mám prachový, netáhne mi na nohy. Peřinu mám velikou, mámu krásnou, huňatou. Táta ten se díví pořád, jaký vládne nám tu neřád. Já mu říkám nech to být, vždyť medvěd potřebuje med, teploučko a klid. Také kousek peřinky, ať ho hřeje od zimky...
Hřejivý den pod teplou peřinou s milovanými medvědy!
Žádné komentáře:
Okomentovat