Cítím se přokřehle, cítím se nesvá, snad se mi pocit můj jenom tak nezdá. Venku to klouže a pořádně namrzá, jak se jen dostanu domů a do tepla? Doufám, že dojdu a nikde se neskulím, projdu se městem, cestou i údolím. Těším se na chvíli, kdy mrazy poleví, i moji dušičce, zas pěkně uleví. Den bude teplejší, noc bude temnější, má duše zazpívá píseň tu nejsladší. Jak se však zachovám, když zima nepřejde? Do kapsy bundičky se mi určitě nevejde... Roztáhnu křídla a rychle poletím, za láskou, za krásou, za štěstím. Jen tak se zahřeje duše má prokřehlá, jen tak se spojíme, ty i já!
Teplé prsty a horké rty každému, kdo si je žádá...
Žádné komentáře:
Okomentovat