Úmorná únava, oči se klíží, ještě že den už pomalu končí. Těším se do tepla, těším se do peřin, jen ať to netrvá déle než pět vteřin. Jinak tu usnu a už se nezvednu, jinak si tady hned k tvým nohám ulehnu. Jak se to mohlo stát, jak to tak může být, že člověk je jak malý medvídek brtník? Možná se přihlásil zimní čas spánku a já tu sedím a dělám si čárku. Další den bez spaní, další den bez snu, kdypak se objeví a kdy už si hlesnu? Až budu připraven, až bude čas, přijde i za námi náš děda mráz. Ustele, zamete, postýlky připraví, do se pak krásně dětem vše vypráví. Dospělý nemůže, dospělý musí, i když už nemůže a vše se mu hnusí. Já se však nedám a dojdu až do snu, kde ruce nebolí, oči se klíží a já už klidně usnu....
Veselé dřímání a krásné sny, všem malým medvídkům, ať už si sní!
Žádné komentáře:
Okomentovat