Zmatená a popletená, jsem tu zase polapená. Dívám se a přemítám, kam a proč pořád litám? Je to ve mě, je to síla, je to obr, je to víla. Je to radost, je to zloba, co mě pořád hlodá? Těžko říct a nevím jak, se s tímto stavem vyrovnám. Dneska dva a zítra pět, možná bude ze mě i medvěd? Nevím, váhám, přemítám, k tomu chvátám, utíkám... Dojdu, padnu, vyplním, zmatek práce dořeším. Budu už jen klidná, smělá a zvládnu to až do večera. Bude klid a tak to má být!
Zmatený den bez smyslu i nesmyslů všem....
Žádné komentáře:
Okomentovat