Když krvácí srdce, rozum nepomůže, i když si mnohokrát řeknete všechny pádne argumenty, není to nic platné. Srdce si prostě jde svou cestou, nevidí, neslyší, trápí se a vypouští dušičku! Jak je to ale možné? Vždyť jsem přeci dospělá a vím, že některé drobné momenty patří k dospívání mých kluků. Vím, že na mě nemohou být závislí po celý život a přesto, jako bychom byli stále spojení pupeční šňůrou. Jak se cítí maminka, tak se cítí kluci. Když není něco v pořádku, drátek to rychle přenese a přestože jsme od sebe desítky kilometrů vzdálení, je to tam! Je na to nějaká rada? Dá se s tím něco dělat? A je vůbec možné zachránit krvacející srdce? Možná, já to však v tuto chvíli nevím....
Srdce pro lásku a starosti pro krásku!
Žádné komentáře:
Okomentovat