Tak jako se had svléká z kůže, tak se i já občas toužím dostat z té své vlastní. Bylo by to fajn odhodit své tělo, svou kůži, převléknout se do nového těla a jít zase dál. Čím více člověk stárne, tím více si uvědomuje, jak moc potřebuje mladistvou energii, mladistvé tělo, i když mladou duši stále má. Co je nám to platné, že v duši se cítíme na sotva odrostlí pubertě, když tělo už má své čtyři křížky, ohebnost a pružnost je dávno pryč! Proto bych se chtěla převléknout do mladšího těla, život by byl najednou lehčí, barevnější, veselejší. Tak se alespoň zkusím převléknout uvnitř, pustím barevnost do svého nitra a možná i já rozkvetu, jako to krásné poupě na jaře.... A koloběh může začít!
Důstojné převlékání, bez křivení páteře, jen s dobrým koncem po celý zbytek dne...
Žádné komentáře:
Okomentovat