Těmito slovy začíná příběh dnešního dne, který zažívám a upřímně prožívám. Od samotného rána se mi honí hlavou, co všechno zažiju, jak si vše užiju a jaké to vlastně bude. Není to sice schůzka na slepo, přesto nevím, co mě čeká. Těším se a zároveň mám obrovskou trému, jako kdyby to dnešní rande bylo poprvé. A věřte není, ještě to není tak dávno, kdy jsem prožívala stejné pocity, snažila jsem se nemyslet, co přinese večer, nedělat si velké plány a naděje. A přesto přese všechno je to dnes jiné. Možná tím, že se už tak dlouho známe, možná tím, že už jsme tak dlouho spolu a možná je to něčím jiným. Hlavní je, že se to konečně podařilo, že nebudeme jen vedle sebe, ale konečně budeme i spolu. Jen ty a já, jen my dva. My dva a nekonečný vesmír plný slov, písmen, vět a příběhů. Nezabloudíme, cosi magického bude s námi, cosi magického je v nás! Najdeme se, potkáme a ostatní už odnes čas...
Ať síla lásky, která nás stvořila, nás také vždy a všude ochrání, milý Andersene!
Žádné komentáře:
Okomentovat