Tlak na hrudi, bolest v rukou i nohou. Člověk vlastně neví, jak z toho všeho ven. Je to jako jeden velký míč, který se mě snaží zamáčknout a já si říkám, že odolám. Ještě chvilku se budu tvářit, že to dávám a ještě chvilku budu hrát hrdinu. Vím, že musím vydržet a musím se snažit být statečná. Musím vytrvat a dodávat energii tam, kde chybí ostatním. Musím si sama umět poradit, musím být připravena, abych dokázala dávat. Protože ten, kdo chce pomáhat, musí si sám umět nechat pomoci a hlavně si musí umět o pomoc říct. Uvidím, jak moc to ještě půjde a kolik toho zvládnu sama. Dneska večer si řeknu, jak to bude dál. Uvidím, zda moje rozhodnutí bylo správné a zda tohle všechno za to stálo. Teď jen vím, že ještě chvíli musím vydržet. Vím, že z boje se neutíká a tak ještě chvíli půjdu, abych pak mohla sama zhodnotit, jak to vlastně bylo!
Pracuji a uvidím, jaké to bude dál...
