Provedená

S novým ránem a novým rozbřeskem začíná nejen nový den, ale také nová možnost pro každého z nás, udělat a prožít den tak, jak si sami přejeme. Jaký den si uděláš? Čím jej ozvláštníš? Jakou náladou jej prosytíš? Jaká barva tě bude provázet? Tolik možností a žádný krok není špatný. Člověk má ve své moci dělat a konat své činy, ale má také možnost změnit si náladu dne tak, jak opravdu potřebuje. Je jen na nás, jakou náladou bude propojeno denní hemžení a zda se z neřešitelných problémů stanou příjemné činnosti, naplněné objevnými kroky. Pokud si každý den ráno říkáš, co tě čeká, pak je to přesně ten správný začátek dne. Radost z nových zážitků, krásných možností a příležitostí, které změní svět. Ale hlavně přinesou příležitost změnit vlastní život k lepšímu...

Co víc si přát? Mít to tady rád!

Strážná

Jsou v životě chvíle, kdy si přejeme, aby nás chránilo hned celé osazenstvo nebes. Voláme si na pomoc anděly strážné a prosíme, aby nám pomohli překonat naše chvíle strachu, úzkosti či smutku. Povídáme si v myšlenkách s těmi, které nevidíme, ale tušíme, že budeme vyslyšeni. Popisujeme svá příkoří, strach i bezmoc tehdy, když postrádáme energii na jejich řešení. Samo vyřčené uleví duši a člověk má pocit, že přichází úleva od všech starostí. Už to není jen tlak na mé duši, ale už mi pomohl můj andělíček strážníček, který mě ošetřuje a opatruje. Je to on, můj dobrotivý skřítek s veselým úsměvem na tváři. Je to dobrá víla i dobromyslný medvídek, kteří mě doprovází vždy, když to potřebuji. Dohlíží nade mnou a ochraňují mě před vším zlým i všemi negativními myšlenkami!

Děkuji anděli, tak zase v pondělí...

Pečená

Volné úterní dopoledne je fajn. Ovšem ještě nenastal večer a já už mám v hlavě zmatek, co je vlastně za den. Není náhodou sobota? A nemáme zítra neděli a volno? Ne pozor, zítra jdeme do práce, čeká nás normální pracovní den. Tak se tedy budu muset více soustředit na fakt, že je dneska pouze volný den. Byť je to fajn uprostřed týdne, ale snad  to nezpůsobí žádné větší komplikace. Kromě jiného se musím soustředit také na to, že je mou povinností uvařit oběd a poslouchat výčty informací spojené s během domácnosti. Abych to zvládla, určitě vyrazím na procházku, která mi udělá dobře. Pročistím si hlavu a odpočinu si od běžných věcí. Snad najdu nějaké kaštánky a v přírodě přijdu na jiné myšlenky. Na to, jak se blíží podzim, vánoce a jiné životní radosti...

Zanechej starostí, úsměv není blbostí!

Realitně-objektivní

Ptát se a dostávat pravdivé odpovědi. Žít plnohodnotný život a nemít v hlavě černé myšlenky či domněnky. Člověk je stále ve střehu a občas si myslí, že něco je tak či tak, ale ono je to naprosto jinak. Mnohdy je realita úplně jiná, než si ji sami malujeme. My se trápíme zbytečnými dohady, vymýšlíme různé kroky, které vůbec nejsou pravdivé. Vidíme černo za každým rohem a bubáci nás obklopují. Musíme být připraveni na to, že naše očekávání jsou úplně jiná, než opravdová realita. Proto bychom se měli ptát vždycky, když nám něco není jasné. Měli bychom se trápit jen skutečnými problémy a nevytvářet si domněky. Tak se můžeme vyhnout mnohým nedorozuměním a životním zklamáním. S čistou hlavou a jasnou odpovědí totiž víme, co je před námi. Víme, že věci jsou tak, jak mají být a ne jinak!

Buď v realitě, přivykni objektivitě...

Kupa

Velká hromada či množství. Na tu dneska ovšem můžeme zapomenout. Na tu rozhodně nepolezeme a ani se jí nebudeme snažit vytvořit či zdolat. Dnes máme neděli a volno. Snad proto a právě proto vyrážíme ve dvou směr Petrovice. Jedeme se pokochat krajinou, vystoupat na rozhlednu a podívat se na ten náš krásný širý kraj. Dlouho jsme zde nebyli, tak se těšíme, co nového nás zde čeká. Budou kvést květinky, pást se kravičky, nebo snad zlátnout stromy v okolí: Bude dobrá viditelnost, nebo bude stačit jen vyšplhat se do koruny stromů a uvidíme až  sousedům? Nevíme, ale moc se těšíme... Určitě objevíme mnohé krásy kolem nás. Zlaté slunce, zářící oblohu, jiskřící a zurčící potok či bělostně se tpřytící kravský hřbet. Jistě, všechno bude, jen vyčkat onoho správného okamžiku. I ten přijde a bude nám krásně...

Hurá volávat, kupy zdolávat!

Ženství

Občas se zamýšlím nad tím, co pro mě znamená být ženou. Kým jsem a kam směřuji? Jsem právě tím, kým mám být, nebo se stále ještě hledám? Dnes už mohu s jistou pokorou v hlase říct, ano jsem a jsem kým sjem. Jsem tady, prožívám své všední i nevšední dny. Procházím životními radostmi a starostmi a věřím, že dělám věci tak, jak se mají dělat. Jsem mámou, manželkou, dcerou, sestrou, tetou, švagrovou i snachou. Jsem tím ráda a v každé své životní roli mám jiné postavení, možnosti i pravomoci k tomu prosadit své ženství. Proto někde kvete a voní, jako nádherný jarní strom v rozpuku. Jinde pak stále čeká na svou příležitost k rozkvětu. Čeká a jistě ta chvíle nastane. Překážky pominou a žena ve mě zvítězí nad veškerounpřezíravostí, nadřazeností a pohrdáním!

Ženo má jediná, buď vždy svá...

Větrová

Jsou věci jasné a neoddiskutovatelné. Jsou však i ty, které nemají přesného řešení. Je v nich propojen svět reálný a myšlený. Svět, kde existují pravidla a nařízení a svět, kde fungují morální principy. Rozhodnout, který z obou světů a jeho náhled na věci je správný, není jednoduché. Při rozhodování se člověk nechává vést srdcem a realita pak uniká. Nasazené růžové brýle způsobují mnohé problémy, zášti a komplikace, které unikají realitě. Naopak striktně dodržovaná pravidla a zákony mohou přinášet nesmyslná rozhodnutí a výsledný efekt je stejný. Člověk stojí bezradně nad rozlitým mlékem a nemůže, či nedokáže vzít své kroky zpět. Jistou možností řešení je snad jen radovat se z každého nového dne i z každé nové zkušenosti a krásy okolního prostředí. Řídit svůj život s radostnou lehkostí a zodpovědností zejména k sobě samému a svému okolí. Žít s vědomím, že život mě baví, že déšť smývá špínu a vítr stále fouká. A mě stačí jen správně nastavit plachty a tvář. Směrem ke sluníčku a čerstvému větru...

S větrem či sluncem, já radostná tu jsem!