neděle 7. ledna 2024

Silácká

Zima se nám vrátila, za okny sněží a nadílky přibývá každým okamžikem. Pokud můžeme sedět v klidu a teple domova, je to prima. Horší, když člověk musí v tomto počasí vyrazit na nákup, za příbuznými či do práce. To se pak ona ledová a sněhová krása stává něčím mnohem méně krásně pojmenovatelným. Ovšem když je to nutné, je to tak a člověk s tím nic nenadělá. Obleče se jako na cestu na Severní Pól, uváže si šál, obuje teplé ovčí ponožky a vyrazí k venkovnímu cíli. Nakonec je pak sám rád, že zažil onu kouzelnou atmosféru zimy, která tady už tak dlouho nebyla. No považte, konečně je zima, ruce, nohy, tváře mrznou a vítr kouše i přes obrovské vrstvy oblečení. To je přeci krása, ne?! Snad jen škarohlíd se bude mračit a mumlat si svou. My optimisté víme, že časem i tento sníh roztaje a vzpomínky na něj zůstanou...

Snížek bílý, má dost síly!

sobota 6. ledna 2024

Duchozvučná

Zvuky zní obrovskou halou. My usazeni ve tmě čekáme, co se bude dít. Připraveni na ledacos, ale ne na to, co nakonec přijde. Výbuchy zvuků, kouzelného znění a souznění, které se propisuje do našich duší. Hlasy stoupají nahoru a dolů, hudba kulminuje, aby mohla zase klesnout do klidného tempa. Je to úžasný koncert všech barevných tónů, hlasů a zvuků, které si jen člověk může přát. Po bohu milovaná osoba, v oku slzička připravena skanout do kapesníku... Ach Bože, já věděla, že existuješ, nebo alespoň nám dáváš svou přítomnost najevo takovýmito chvilkami, jaké právě prožíváme. Díky, díky, díky! Nic víc, nelze říct. Slova chybí, ovšem zvuky v nás doznívají.

Nechte zvuky znít, máme v duši klid!

pátek 5. ledna 2024

Páteční

V jednom kole, 
v jednom běhu. 
Přesto držím se 
ve střehu.
 
Nemám dneska 
tolik síly, 
abych mohla 
být už v cíli.
 
Abych mohla
přivítat, 
toho, koho mám
tolik rád...

Je to prosté,
je to fakt,
že dneska musím
se mít rád.
 
Dneska je ten velký
den, kdy každému
bude zřejmě
propůjčen.
 
Dar a síla vědomí,
že víkend bude
jen v soukromí!

Už se těším do klidu, vyhnu se i úklidu!

čtvrtek 4. ledna 2024

Titěrnosti

Každý den bychom si měli dopřát tolik drobností, kolik jich jsme schopni pojmout. Nemusí se nutně jednat o věci či hmotné statky, stačí jen pozorovat okolí a čerpat to, co vidíme. Usmívající se sluníčko, rychle letící mraky nad hlavou, modrou oblohu nebo pohlazení cizího pejsáčka. Stačí moment, kterým si pohladíme duši a už se nám zase mnohem lépe kouká na svět. Najednou se dá zase celkem volně dýchat a svět je opět klidnějším místem k životu. Ono stačí jen se dívat, nechat se volně nést, sbírat střípky zázraků a radovat se z maličkostí, které vůbec nejsou malé!

Malé je milé...

středa 3. ledna 2024

Navzdory...

Dneska tu je a zítra není. Včera jsme byli ještě v plném veselí a dnes už řešíme běžné starosti i strasti našeho života. Je to koloběh, který nezastavíme a se kterým se musíme smířit. Jsou události, které se stanou a příběhy, které se rodí v našich hlavách. Ač se nám někdy zdá, že dál už to nejde, kroky těžknou a řešení nejsou k nalezení. Vezmě, že vyhlídkám navzdory jsme schopni zvítězit. Jsme schopni popadnout situaci za pomyslné rohy, uvědomit si, kde jsou naše vnitřní síly a udeřit. Jsme schopni ovládnout události, které se zdají být neskutečné a dostát svého cíle. Přes všechny obtíže a starosti jsme nadáni k tomu věřit, že láska, víra, dobrý úmysl a laskavost zvítězí. A s touto vírou zvítězíme i my!

Nepropadej panice, ač to trvá měsíce...

úterý 2. ledna 2024

Ovinutá

Ať slunce svítí, 
nebo je venku mráz.
Půjdu zdolat výzvy,
přes hory i sráz.
 
Všímat si lidí,
dívat se kolem.
Až půjdu vzhůru,
neprojdu úhorem.
 
Poletím, poběžím,
křovím i nábřežím.
Dojdu až k výšinám,
stále jen vzpomínám...
 
Kochám se,
směju se.
Stále jen 
raduju se.
 
Starosti nevnímám,
dobře se nasnídám.
Chleba i vánočku,
udělám otočku.
 
Domů zpět zamířím,
noci zas prohýřím.
Pak zase budu ta,
která má srdce plné
svého, vašeho, našeho
i Tvého života!
 
Kráčet a všímat, nebe objímat...

pondělí 1. ledna 2024

První

Půlnoc odbyla a s ní přišel první den v roce. Den, kdy všechno může začít znovu. Většinou máme hodně předsevzetí, plánů a ideálních cest, kterými bychom chtěl Novým rokem projít. Každého nás čeká něco důležitého, zásadního a měnícího se tak, že už nyní přemýšlíme, co a jak si nastavíme. Někde budeme muset trošičku přidat, jinde sundat nohu z plynu, ale rozhodně to bude jízda. Od začátku do konce si snad užijeme společných, kouzelných, báječných a bezpečných tras, které se nám vepíší do srdcí. Abychom zase na konci mohli říct, páni, to bylo úžasné.... Zvládli jsme to a bylo to prima. Tak ať je první, jako poslední a prostřední jako sousední. Dny ať běží tak, jak mají a výzvy nechť jsou takové, jaké mají být!

První a druhá, cesta je dlouhá...