Modelová

Asi není nic špatného na tom, když máme v životě svůj vzor. Bez něj bychom mnohdy měli život plný chaosu a nezodpovězených otázek. Vzorem nám mohou být rodiče, prarodiče, děti, manželé, či manželky, nebo silné osobnosti, které v životě potkáme. Každý zřejmě máme svůj vzor, tedy někoho, komu se chceme vyrovnat, chceme být jako on a toužíme dosáhnout jeho či jejích kvalit. Když se pak zpětně ohlédneme za naším životem, zjistíme, že onen vzor byl pro nás důležitý, ale neméně podstatnou součástí našeho života byl i fakt, že jsme my sami chtěli a toužili něco s našim životem udělat. Byla to cesta, po které jsme se vyrovnávali s mnoha nepříjemnostmi a hledali odpovědi na zapeklité otázky. Byla to cesta za vzorem, kterým jsme se nakonec mohli stát i my sami. No a tak by to asi mělo být. Jít, neohlížet se na nepříjemnosti, sledovat svůj cíl a nacházet sebe sama...

S pravdou žij, málo pij!

Strpení

Dostihy už nepořádám,

všechno kolem uspořádám.

Pátku patří klid a mír,

žádný křik a velký sýr.

Kousek štrúdlu, 

pečiva,

to si zase medvěd

dá.

Zítra budem zase

činní,

dneska ať se druhý

činní.

Dneska už jen 

prát a spát,

za nic nemusím

se už brát.

Mějte se mnou strpení, moji milí, vážení...

Maková

Každý den svítá 

a noc nás nevítá.

Každý den hřeje,

i když se směje.

Každý den hraje

a venku taje.

 

Každý den víc,

neroste nic.

 

Každý den zahřeje,

kolem přec krásně je.

 

Každý den učení,

dokola mučení.

 

Každý den zpívání,

mě není do hraní.

 

Každý den veselo,

zahraj nám kapelo.

 

Každý den přichází,

nic už mi neschází!

 

Každý je takový, někdy i makový...

Uvítací

Tak se nám venku opět rozsněžilo. Drobné vločky se líně snášejí dolů a teplota se plazí kolem nuly. Já si sedím v klidu své kanceláře a říkám si jak je fajn, že konečně zase přišla zima. Sice jsem zřejmě jediná, která vítá opětovný příchod zimy, přesto si myslím, že leden je pro zimu jako dělaný. Asi nikdo z nás nečeká, že se v zimě bude vyvalovat na sluníčku a chytat bronz. Přeci jenom jsme zvyklejší, že v zimě mrzne, padá sníh a teploty jsou mrazivé. Zároveň i naše tělo je více připraveno na zimu v zimě a teplo v létě. To, co bylo v posledních dnech se se zimou nedá srovnat a tak jen můžeme být rádi, že se snad paní Zima uráčila opět zamířit tam, kam patří...

Vítej zimo mezi nás, přines prosím sníh a velký mráz!

Ukončená

Vím, že někdy je člověku smutno a jindy dokáže úsměvem porazit bezmoc. Je to prostě tak, že někdy se ráno probudíme s čistou hlavou a čistým štítem a můžeme směle vyrazit za denními povinnostmi. Jindy je ráno tím nejhorším, co nás může potkat. Tma, zima, neskutečná únava a plno povinností, které je potřeba zvládnout. Ač si večer říkám, že zítra vstanu s veselou, nikdy to nemohu plně ovlivnit. I když snaha tady pokaždé je, přesto je to pokaždé naprosto jinak. Můžu si plánovat cokoliv a ono mě také cokoliv v životě dostane. Někdy to může být jen špatné ranní našlápnutí a jindy zase popsaný papír plný úkolů. Dneska si den chci užít, i když mě čekají práce a úkoly. Vím, že na jejich konci bude úsměv, pohoda a klid domácího krbu, na který se už teď těším... 

Tedy vzhůru do toho a úterý je hotovo!

Poslání

V životě každého člověka jistě nastane chvíle, kdy si položí otázky spojené se svým posláním, důvodem svého života a jeho důležitostí. Jsou to okamžiky kdy v myšlenkách hledáme odpovědi na otázky, které nás trápí a kterým bychom rádi porozuměli. Chviličky a chvilky, kdy naše představy odpovídají nebo se plně míjí s tím, jaký je náš život. Chápeme, vnímáme, hodnotíme a docházíme k poznání, v čem je naše cesta a s čím jsme bytostně spojení. Samotné tázání je důležitou součástí našeho zrání. Vystoupením z davu a vyjádřením našeho vlastního názoru je velkou statečností, která nám otevírá oči a vztahuje nás s novým příležitostem. K tomu, co je, co by mohlo a mělo být. K tomu, jak bychom to všechno měli vnímat a s čím bychom se měli spojit. Zda půjdeme sami za odpověďmi, nebo se necháme vést ostatními, to je jen naše rozhodnutí. Nechť je dobré a přináší nám jen to dobré...

V dobrotě a laskavosti, nepodlehni ničí malosti!

Podněcující

Váhat, přemítat,

do sporů se promítat.

Mínit, odmítat,

za pravdu se brát.

Nechápat, nestíhat,

jak tohle mohlo se stát?

Burcovat, namítat,

morálně si stát.

Nevědět, nemyslet,

jak pracuje svět?

Netušit, nevnímat,

že zlo má svůj řád!

Bojujme přátelé,

ať je nám zase vesele,

ať dobro zvítězí

ať nejsou tu jen ztráty,

ale také nálezy.

Ať zdravý rozum

dá nám svět

a naše životy zase

mohou jít vpřed...

Za pravdu, zkušenost, hlouposti bylo dost!