Komparační

Všichni máme tendenci porovnávat sebe se svým okolím. Od útlého věku jsme vystaveni konkurenčnímu boji a srovnávání s ostatními dětmi. Jistě jsme nezřídka slýchali od svých rodičů či vychovatelů slova jako, ty nejsi jako tvoje sestra. Ty se nikomu nepodobáš, po kom ty vlastně jsi? Víš a náš Pepíček už tohle dávno umí, tak proč to vaše Andulka ještě nedělá? Možná jste to nevnímali a možná jste na tom stejně jako já, kdy to pořád slyšíte a cítíte onen nepříjemný pocit, že něco neděláte správně. Snad proto srovnávání nemusím a také u svých nebližších se mu snažím vyvarovat. Srovnávat, zda je můj partner lepší, než všichni ostatni, či dítě inteligentnější, než většina jeho spolužáků. Je to zase a jen cesta zpět, nikoli dopředu. Každé srovnání nás dostává do soutěže a vesmírného koloběhu, kdy jen my lidé potřebujeme být stejní, ale veškerý svět kolem nás je tvořen jedinečnou svérázností. Pokud srovnáváme, pak okrádáme sebe a srovnávané o vlastní jedinečnost. A včem jsme tak specifičtí, právě oné pestrosti, barevnosti a škále možností, které máme...

Vyjadřuj sám sebe, pozoruj při tom nebe!

Neohrožená

Co mě čeká, to mě nemine. Přestože každé ráno vyskakuji z každodenního kolotoče úkolů a povinností, dostávám se vždy tam, kde to znám. Kde je moje místo, plné papírování, plánování, chystání, povídání, zkoušení a stálého pobíhání. Byť se snažím své dny organizovat si tak, abych mohla podnikat malé výpady za dobrodružstvím a mohla poznávat svět. Zatím jej poznávám pouze od stolu a s prstem po mapě. Už se moc těším, až opět dospěju do stádia, kdy bouchnu pěstí do stolu, vezmu si dovolenou a vyrazím. Vím, že mi to udělá dobře a nemohu dopředu říct, co mě potká. Možná to konečně bude můj vysněný pejsek, kterého potkám a už nepustím, nebo další spřízněná duše. Nevím, zatím čekám až všechno dozraje a moje smělé srdce vystoupí ze stínů všednosti. Pak mě čeká jedno velká neohrožená cesta za poznáním...

Poznávej a dobře se měj!

Kmenová

Další den a další nová rozhodnutí, která musí být udělána. Ač máme pocit, že všechno bylo řečeno a utvořeno, opak je pravdou. Člověk každým okamžikem svého života zjišťuje, že je tu něco nového, co se zrodilo z ničeho a má moc měnit všechno. Občas se můžeme cítit osaměle a vystrašeně, ale to neznamená, že nenajdeme tu správnou cestu či své spřízněné duše. Zřejmě stačí se jen chvíli dívat kolem sebe, nechat znít vlastní duši a najednou uvidíš ty, kteří tě hledají. Čekají na tvé objevení a motivují tě k lepším výkonům. Pokud se obejví, pak nesklouzávejte k všednosti, ale naopak o to více chvalme své dny a spojení. Sdílejte své úspěchy, naděje, touhy, ale i trápení. Vzájemně si poskytujte pomocnou ruku a naslouchající ucho a nikdy nešetřete láskyplnou kritikou i věcným názorem. Jen tak bude spojení silné a překoná věky...

Nikdy nejsme sami, hledejme se dámy!

Odhodlání

Někdy člověku trvá rozhoupat se. Udělat první krok a vyrazit za svými sny. Jindy jej nenapadne váhat a okamžitě má zbaleno na cesty. Proč je tomu tak asi všichni tušíme, ale někdy si stejně položíme otázku. Co mě přimělo k tomu, udělat ten první krok? Proč jsem právě teď neváhala a jdu tam, kam opravdu chci jít? Zřejmě je v tom nějaká vnitřní motivace či nasazení, které máme. Máme chuť to udělat, máme dobrou motivaci a těšíme se na kroky, které nás povedou dál. Máme radost a výborné vnitřní rozpoložení k tomu, abychom se pustili neznámou cestou. Ta nás dovede k cíli, který si přejeme objevit a dosáhneme toho, v co jsme doufali. Jen rozhodnost a pádnost našich předsevzetí nám dává křídla...

Odhodlání měj, radost si užívej!

Poměrová

Jaký je tvůj nejpodstatnější vztah, který máš? Je to ten, který udržuješ se svými nejbližšími, nebo jen ten sama k sobě? Je to vztah láskyplný, nebo dozorující a urputný? Možná by se chtělo říct, že je dobře, že vůbec nějaký vzath máš, ale... Vždy platí, že vztahy jsou jen tak dobré, jak dobré si je uděláme. Proto bychom se měli snažit budovat si vztahy, pracovat na nich a oceňovat to, co se nám na nich líbí. Měli bychom budovat a posilovat pozitivní prvky vztahů a eliminovat negativa, která vidíme. Ideální vztah ke ten, který sdílí, co se mu povedlo. Září do všech stran a radost z něj pryští, jako voda ve studánce. Pálí a hřeje, leskne se a září, ab dal vyniknout nám samotným a lidem, s kterými tyto vztahy sdílíme. Mějme krásné vztahy a buďme zářícími hvězdami na nebi vztahových linií!

Souvislosti nejsou ke zlosti...

Vyspělá

V čem se dnešní den liší od dnů předchozích? Jak jsme se za poslední rok změnili? Stali jsme se vyspělejšími, nebo stále stojíme na jednom místě? Nevíme, co máme, dokud to neztratíme. Snažíme se sice stále se pohybovat vpřed, ale mnohdy se nám stává, že stojíme na jednom místě. Nevíme, jak můžeme zlepšovat svět a přesto se o to každý den snažíme. Jdeme, tvoříme, spatřujeme a boříme. Jsme připraveni bojovat za svá okamžitá rozhodnutí a sledovat své plány. Někdy s rozvahou, jindy s velkým vnitřním neklidem. Přesto míříme a možná i za tím, co můžeme nazvat vyspělostí. Tak jděme dál a nechejme roky přibývat...

S přispěním za sněním!

Úmyslová

Jaképak jste si dali novoroční předsevzetí? Copak se odnaučíte, nebo právě naučíte? Jaký cíl jste si zvolili zdolat v tomto roce? Přemýšlíte nad tím, co byste rádi podnikli, ale netušíte, zda se vám to povede? Každý začíná nový rok jinak. Někdo s těžkou hlavou po prohýřené noci, jiný s brzkým vstáváním a radostnou procházkou v přírodě. Přestože si většinou žádná předsevzetí do dalšího roku nedáváme, v posledních dvou letech cítíme, jak moc bychom se přáli vrátit k normálnímu životu. Možná, že normální už to právě je, jen my jsem to ještě nestačili zaznamenat. Každopádně si přejeme, aby lidský život opět nabral na hodnotě, aby věci stanovené byly realizovány a naše plány byly provedeny. To je snad jedno z mála předsevzetí, které bychom si jistě přáli v tomto roce naplnit. Mít více jistoty a méně strachu z budoucnosti, která je zatím nejistá!

S dobrými úmysly zdoláme nesmysly...