Děkuji za jsem vděčná za vše, co je mi dáno. Vím, že mnohé z darů, které v životě využívám bych nebyla schopna získat, kdybych neměla kolem sebe dostatečně dobré zázemí a oporu, která mi dodávala sílu. Bez ní bych rozhodně nebyla tam, kde dneska jsem. Možná bych byla jinde, možná bych byla jiným člověkem, ale určitě bych nebyla tou, kterou jsem. Tím jsem si více méně jistá, protože kroky, které mě směrovaly a vedly na mou profesní i životní dráhu, byly směrovány těmi nejbližšími. A to jsou mé životní opory, za které jsem neskonale vdečná. A čím jsem starší, tím více si uvědomuji, jak moc tomu tak je. Možná právě proto, že si člověk uvědomí, že se blíží něčí konec a přichází začátek něčeho jiného, tak mu dojde, oč může přijít. I když je to koloběh života, bez kterého by to nešlo, je to smutné a škoda, že to nemůže být jinak. Jak ráda bych to chtěla prožít ještě jednou... Inu, ještěže mám ty krásné vzpomínky, které mi zůstanou a nikdo mi je nevezme, i když už tady mí blízcí nebudou!
Vzpomínat a s láskou se radovat...
Žádné komentáře:
Okomentovat