Být tady, tam a pak ještě i tam. Mít hlavu na několik místech a myšlenky pobíhají jako splašené. Ani neví, kde je jejich přesné místo a kde by právě měly být. Jeden by řekl, že při pátku už by mohl být klid, ale jak se zdá, tak opak je pravdou. Všechno je jinak a všichni se zbláznili. Každý má pocit, že právě dnes nastal ten správný den a správný okamžik na uskutečnění toho, co se nestihlo v průběhu celého týdne. Plánované aktivity musí jít stranou a všechno neplánované jde na scénu. Od rána je tak v kurzu to, co jsme neměli vůbec na mysli a nepředpokládali jsme, že přijde na řadu. Asi tak nějak ve smyslu rčení, člověk míní, život mění. Jak jinak si to dneska přebrat. I když se to nakonec nějak zvládlo a situace se uklidnila, uvnitř zůstává pocti jisté prázdnoty, protože už nezbývá tolik potřebné síly na to, co by bylo potřeba udělat. Tak snad zítra bude čas, energie, chuť a hlavně dobrá nálada, která přispěje někola dalšími řádky k cíli, který by si přála, aby se pomalu přiblížil...
Ač letím, tak stejně nevím kam!
Žádné komentáře:
Okomentovat