Nevylezuj z postele a celý den budu jen lenošit. Plán, který by byl úplně dokonalý, kdyby jej nezhatila nemoc. Kde se vzala, tu se vzala, vlezla si mi přímo pod peřinu. Usídlila se mi v moji milované postýlce a nechce odejít. Tělo mám bolavé, hlava mi třeští, žaludek jako na vodě a zažívání, o tom snad ani nebudu mluvit. Člověk si dělá plány, jak se bude krásně povalovat a ulívat z domácích prací, no a nakonec ho dožene sama nemoc. Teplota si leze utěšeně nahoru i dolů, tělo chvílema neví, co zpracovat dřív a jediné, co opravdu nedělám, tak je lenošení. To mi asi zase zůstane jako nesplněná kategorie do příštího roku, kdy se snad podaří více lenošit a méně pracovat. I když ani tohle předsevzetí není úplně jasné...
Nemoci, bezmoci
Žádné komentáře:
Okomentovat