Kdy naposledy jste se cítili jako děti? Nebo možná, kdy naposledy jste byli dětmi? Myslím, že v každém z nás zůstává kousek dětství, které si neseme do dospělosti. Vzpomínáme na to dobré a špatné už jsme zapomněli. Rádi bychom věřili, že dětská naivita, nezatíženost a bezproblémovost nás budou provázet stále. Ovšem jak stárneme moudříme, blázníme a na hony se vzdalujeme tomu, co nás okouzlovalo v dětství. A já si tak říkám, není to škoda? Vždyť přicházíme o tolik krásy, kterou ve svém spěchu nevidíme. Stále se za něčím ženeme a nakonec zjistíme, že nic z toho, co bylo důležitého, zas tak důležité není. To, na čem opravdu záleží, jsou stopy nás samotných a otisky lásky, které po nás v životě zůstanou!
Neutíkej, zvolni, na své dětství pomni...
Žádné komentáře:
Okomentovat