Tak jsme se konečně dostali na pořádnou náhorní planinu. Vyšlapali jsme mnohé výškové metry a propotili nejedno tričko. Jsme tady, stojíme a v tichosti se díváme zpět do prožitého života, s pomyslným pocitem, co se podařilo, co se nezdařilo, co nás čeká a co na nás číhá. Člověk se stále někam vleče, či si neskutečně přeje být tam, kde právě není. Zároveň si přeje žít naplno a prožívat všechno, co svět nabízí. Někdy ovšem narazí, zarazí se a musí zase jít. Ať už klesá, padá, stoupá či létá, pohlíží na svůj život, s nadějí, že se věci podaří. Když se nedaří, vzpomíná na povedené věci. Když se daří, létá v oblacích a nepotřebuje žádné jištění. A ono tady přesto je, trpělivě čeká na svou příležitost. Tak neváhej a opři se!
S cílem na dohled, nemusíš mít dalekohled...
Žádné komentáře:
Okomentovat