Roztáhnout křídla jako pták a letět. Mít volnost a nadhled nad běžnými problémy a starostmi. Být stále v oblacích a létat si na vším přízemním. Být tak chlupatým medvídkem stočeným v pelíšku u maminky a nemuset vytáhnout paty z tepla pelechu. Moc prospat zimu, která se zdá být velmi nepříjemnou. Být činorodou surikatou a poskakovat si ve výběhu. Sledovat dění kolem sebe a nemuset vlastně nic, kromě veselého sledování svých potomků. Když to nejvíce potřebuji, jsou to právě zvířátka, která mi dávají pocit, že svět je ještě v pořádku. Až ztratíme i to málo kouzelných radostí z volnosti zvířecích parťáků, pak nám už zbydou jen oči pro pláč. Budeme ztraceni ve vlastních argumentech, které žádnými pádnými důvody pro naše jednání nejsou. Snad proto toužím být s těmi, kteří nepotřebují víc, než trochu volnosti, cosi dobrého do bříška, teplý pelíšek a přítomnost milovaných spoluhrdinů. Díky zvířátka, že jste, jinak by byl svět opravdu bláznivým místem pro život nás, lidí...
Miluji a dýchám, ke zvířátkům se lísám!
Žádné komentáře:
Okomentovat