Každý má rád, když jej někdo další pochválí. S čím však míváme problém, je samotný fakt, že neumíme pochvaly přijímat. Jsme totiž zvyklí, že jdeme, pracujeme a žijeme své životy, aniž bychom čekali na pochvalu či poděkování. Cítíme se nesví a zpochybňujeme fakt, že jsme v něčem dobří, nebo, že něčemu rozumíme víc, než ostatní. Neumíme příjímat pochvalu, kterou si zasloužíme, přestože vnitřně toužíme být chváleni. Je to jedna z našich neskutečně skutečných věcí, kterou žijeme každý den. A přitom stačí, až nás někdo pochválí, poděkovat. Nemusíme odmítat komplimenty, ani je nijak zmenšovat. Tím se naše vlastní skutečnost nezvětší a nezpychne. Přijměme kompliment jako dar, dopřejme sobě i dárci příležitost sdílet onen krásný okamžik vděčnosti a lásky. Tím, že budeme pochváleni, získáme pocit hvězdného já, uvědomíme si vlastní hodnotu a dovolíme si zazářit. Chvála je potřebným vitamínem naší sebedůvěry. Tolik potřebný a tak málo konzumovaný!
Poklony přijímej, laskavosti k sobě se nevyhýbej...
Žádné komentáře:
Okomentovat