Toužím a sním,
nevím, zda-li
vůbec
smím?
Myslím a vnímám,
občas usínám.
Někdy se pletu,
občas i květu.
Copak nás čeká?
Kde teče řeka?
Co bude zítra?
Jsem dost chytrá?
Otázky kladu,
půjdu do
sadu.
Otevřu oči,
kdypak to skončí?
Kdo bude dál?
Kdy bude bál?
Já bych se bál,
až bych se smál...
Ať už je kouzelně,
zvedneme se ze země.
Půjdeme do ticha,
které nás promíchá.
Na konci tunelu,
dostanem kabelu.
Získáme mír a klid,
zas budem v pohodě žít!
Těšit se, usmívat, za to je každý rád...
Žádné komentáře:
Okomentovat