Byť ještě nejsme tak staří, už nám některé skutečnosti dělají problém. Snažíme se vyrovnat s realitou, která se pořád žene vpřed a nacházíme prázdná místa. Hluboké propasti mezi tím, co by mělo být a tím, co doopravdy je. Jako morální pochodně se snažíme bránit náš svět, ale občas narážíme. Na nepochopení, na zlobu, na závist a chytráctví těch, kteří jsou všude kolem nás. Přitom stačí málo, nechat se poučit věky a pochopit, že dělat stále tytéž chyby není správnou cestou. Chybovati a objevovati vlastní prostor je důležité, ale bezohledně si prosazovat svou a bezostyšně se tím chlubit, je arogantní. Tedy takové, jaké vidíme kolem sebe. Máme pravidla, máme nepsané normy a zákony, ovšem nikdo se jimi neřídí. Jen Ty a já... Vím, že je to těžká cesta, ale už jsme se jí dali, tak vytrváme. Sice za budeme za blázny, ale spolu!
S věky sílím, láskou šílím...
Žádné komentáře:
Okomentovat