Nikdy člověku neuškodí, když poděkuje. Když vyjádří svůj vděk těm, kteří si to zaslouží. Úctu těm, kteří mu poslouží a díky všemu, co jej obklopuje. Současný svět si zvykl neděkovat a brát věci, jako naprosté samozřejmosti. Přesto se o samozřejmosti nejedná. Někdo musel za nás věci vyrobit, nachystat, připravit a udělat. My jen plujeme konzumním světem a vhazujeme po pomyslných nákupních košíků všechno a nic. Nepřemýšlíme o začátku věcí, jejich putování do našich tašek a případných následcích, které to přináší světu. Vidíme jen onu barevnou schránku, kterou vkládáme do nákupních seznamů a konzumujeme mnohé nepotřebné. Jaké to má důsledky? To nás nezajímá, my jsme přeci v pohodě a teď máme splněno všechno, co právě potřebujeme. Ale co bude zítra? Jak to zvládneme, až budeme starší a odkázáni na pomoc bližních? Nebude nutné se přizpůsobit a s dílem pokory přistoupit k vděčnému stylu života? Ano, pro ty, kteří jen užitkují, to bude jediný způsob přežití. Ti, kteří si uvědomují místo vděčnosti ve svých životech už nyní, to budou mít jistě jednodušší...
Vděčný buď, díky v sobě probuď!
Žádné komentáře:
Okomentovat