Když jdu ráno do práce, usmívám se. Když čtu knihy, usmívám se. Když peru prádlo, nebo jej žehlím, usmívám se. Když nakupuji, nebo vařím, usmívám se. Úsměv je můj drahý kamarád, se kterým se mi daří lépe a radostněji překonávat životní překážky. Můj život mě totiž baví a všechno co dělám, dělám s láskou a jistým nadšením. Hledám vnitřní sílu a chuť jít stále vpřed a mít před sebou záchytné body, na které je možné se těšit. Jdu svou vlastní cestou, se svou vlastní hlavou a mým úsměvem, který prozařuje dny klidné i rozbouřené. A to všechno jen proto, že dělám věci, které dělám ráda, které mě baví a mám chuť podnikat tolik, kolik jsem schopna zvládnout. Jdu si za svými sny, nehoním se, občas se malinko bojím, ale vím, že obtížné zkušenosti a nárazy jsou nutnou součástí mého dospívání. Vždyť s úsměvem je život lehčí a úsměv vždy svítí na cestu v dál...
Kdopak by se života bál, když jde stále dál a dál?
Žádné komentáře:
Okomentovat