Klidné a tiché je dnešní ráno. Vítr se uklidnil, déšť odešel a zbylo jen příjemné vlaho v ovzduší. Ptáci ladí noty na sobotní koncert a vesnice dýchá klidným snem. Mlhavý opar se vznáší nad loukou a já vzpomínám. Na dětství strávené na statku i u rybníka, jak nás babička hlídala, rodiče pouštěli do světa a já mnohdy vzdorovitě, vždy samostatně, nesla svůj osud. Mnohé jsem zmeškala a mnohé uskutečnila. Nikdy jsem moc nelenila a v mnohém zelenila. Každý den jsem žila a nejen byla. Vzpomínky přináší mnoho z toho, co se již nevrátí a ukazují prožité, v celé své kráse. Tím se dostávám k výzvám budoucím. Ty přijdou a budou, já vytrvám a snad i překonám. Jiný život ani neznám a neuměla bych jej žít. Ten můj, náš, je jen jeden. Protkaný horskými úbočími, túrami v údolích i vysokých horách, lyžováním a medem...
Drž se, jedu, brzy i tohle hravě svedu!
Žádné komentáře:
Okomentovat