Sluníčko se opírá do různobarevných květů. Vítr hladí vršky trav a honí vlny sem tam. Někde v dálce je slyšet klokot letních dnů. Já tady sedím a vnímám krásu barev a vůní. Z plných plic se nadechuji, zavírám oči a jen prostě jsem. Tady a teď, s vděčností a poděkováním za práci, kterou jsem dnes zvládla. Vím, že mnoho bylo úkonů a o to víc si cením, že jsem měla dost síly, na jejich zvládnutí. Do večera si užívám pohledů a najednou zbytřím. Na konci travnatého porostu se cosi červená a žlutí. Přijdu blíž a objevuji rudozlatou záplavu dýmnivek žlutých. Hned s nimi pak sousedí jestřábníky luční. S láskou spočinu na jejich okvětních lístcích a vím, že tuto krásu nelze ničím překonat. Je sama sebou, v zeleni a hrdostí se tyčí, až d oblak. Lákají na svůj nektar včelky i čmeláky, jež dokreslují činnorodost dnešního podvečera.
Zítra je taky den, tak si jej užívej...
Žádné komentáře:
Okomentovat