Žít s hlavou v oblacích, nebo raději přízemně počítat vteřiny? Rozhodnutí, které děláme každý den i každou vteřinou. Záleží na nich směřování našich současných životů i budoucího. Byť čerpáme z minulosti přítomnost nezastavíme a budoucnost přijde, aniž bychom chtěli. Co můžeme, je sledovat, střádat a užívat si současné drobnosti i velké okolnosti, založit si je hluboko do paměti a laskat se s nimi, až to bude potřeba. To, co se dnes může jevit jako naprostá samozřejmost, už zítra může být úplně jiné. Zestárneme, ohneme záda, vlasy zešediví, ale pozitivně naladěné vzpomínky budou čekat. Až otevřeme alba, až vytáhneme ze zákrytů duší oblaka, která nám dnes tak sluší. Proto žijme, mějme rádi každý kousek dne a vězme, že zítřek už čeká. Dnes ještě ne, teď ještě ne. Až zítra, až bude jeho čas!
Dumám, pátrám, přemítám, v hlavě přeci jasno mám...
Žádné komentáře:
Okomentovat