Slunéčková

Doteky a dotýkání,
je milované ruky dání.
Bez kontaktu,
bez doteku,
jsi jak dřevo
v kousku
ledu...

Sdílení a podílení,
nad ně v lásce,
přec nic není.
Je to tako
býti znova,
stále hledat
vhodná
slova.

Beze slov a bez doteků,
není historie,
ani věků,
jenom tím
je člověk
živ,
co dělá
a dělal
dřív.

Nebojme se dotýkání,
je to jako rukou dání,
trochu lásky,
kapka rosy,
kterou člověk
v srdci
nosí.

A tak krásným sdílením,
celistvým i půleným,
dojdem k tůni
ve stráni,
kde veverky se
prohání.

Za chviličku budem sami,
možná budou tady s námi,
to nám ovšem nevadí,
jsme s němi
kamarádi!

S básničkou a slovíčkem, půjdem dnes za sluníčkem...