Ráno jako vymalované, sluníčko svítí a my opět obouváme toulavé boty. Dnes za vodou, zvířátky a opět ujitými kilometry. Překonáme hory, skulíme se do údolí a zde nás vítá hučící, kofolková voda. Po několika kilometrech spatříme i vydří čumáček, který čuchá, ale nekouše. Zdoláme i hrad Kašperk, který neodolá naší zteči. Abychom nabrali dost sil, svedáme kotvy, naplníme bříška a s drobným deštěm v zádech hurá za vlky a vlčaty. Ta jako na povel panáčkují, pózují a prochází se výběhem. Volají na sebe a lákají nás k pohledům na ně. A ejhle, už je jasné proč. Vzadu se schovávají tři malá vlčata. Ta také neodolají pachům člověka a už si nás prohlíží. Jen vztáhnout ruku a pohladit si ji. Jak jsou malí a mazliví, jako malí psíci. A kam teď? Už jen domů, vykoupat a zažívat znovu všechna dnešní setkání třetího druhu.
Kdo se s vlky výti, musí na vrcholek jíti!
Žádné komentáře:
Okomentovat