Mít tak možnost, dělala bych to, co dneska ne. Slova mnohých z nás, kterými litujeme prožitého dne. Proč, když příležitosti přicházejí jedna po druhé a volba je jen na nás? Není snad v těchto lítostivých slovech schovaná známka závisti? Obyčejného lidského pudu kterým závidíme ostatním i nos mezi očima. Nebo snad je v tom kousek pravdy a skutečného povzdechu nad neuskutečněnými sny. Kde bych já byla, nepotkat Tě. Co všechno bych dokázala, být sama. Co vše bych měla, nemuset se starat o druhé. A přitom právě ve starosti a péči je podstata života. Co je lepší, být sám, nebo sdílet život s ostatními? Pro mě jasná odpověď. Bez Vás bych byla nic a nezbývá mi, už co říct...
Nelituj, raději žij!
Žádné komentáře:
Okomentovat