Utkvělé představy, fixní ideje a zažité normy provází život člověka. Snaží se pracovat, milovat, být a neuvědomuje si svou bytostnou souvislost s lovci mamutů. Většina dospělých reakcí vzniká jako naučená a odpozorovaná činnost ze svého okolí, od svých rodičů. Snažíme se vynikat a být lepším, než naši předci. Přesto jsme s nimi hluboce spjati. Pudy, myšlením, vzorci chování, stresem i agresivitou. Stačí se jen podívat kolem sebe a hned objevíme zástupce pravěkých lidiček, kteří se chovají hůře než mnohá zvířata. Jsme plni krásných slov a holedbáme se svým vysokým postavením na žebříčku živočišné říše. Nejsme však srovnatelní s těmi, které odsuzujeme? Jakmile se necháme ovládat pudy či agresivitou, máme neuspořádané myšlenky a reagujeme jako rozzuřené medvědice chránící svá mláďata. A pak že nejsme zvířaty! Jsme a jen my sami rozhodujeme o tom, jak dalece se jim budeme podobat a jak moc se odlišíme. Je to jen náš mozek, naše tělo a naše sny, které bojují proti nepořádkům a zlořádům světa. Pomáhejme si, sílu i prostředky na to máme! Nečekejme, že to někdo udělá za nás, protože je to jen a jen na nás...
Nejvznešenější představy máme o tom, co jsme nikdy neprožili, proto žijme a tvořme vlastní ideje!
Žádné komentáře:
Okomentovat