Nadpis může být hodně matoucí, ale hned na začátek říkám, ne, neviděla jsem žádné ufo na obloze, já na něm stála. A nebudete mi ani věřit, byla to nádhera. Ten výhled do okolí, široká řeka si klidně šplouchá, vítr si pohrává s mými vlasy a já? Já si tu tak stojím, vnímám každičký okamžik, vychutnávám si přítomnost mých blízkých a nechce se mi zpět na zem. Já jsem se měla narodit jako pták. Se širokými křídly a ladnými pohyby bych si kroužila nad obzorem, plachtila a užívala si nádherného vánku. Škoda, že dnes musím tam dolů. Tam, kde je život tak příkrý, tak studený a smutný. Tady nahoře je každý problém malinký a vlastně není vidět...
Ufo každý den a klidná bude naše zem!
Žádné komentáře:
Okomentovat