Trpělivost růže přináší, to jsou slova klasika. Jak je to ovšem s trpělivostí u dětí? Musím říct, že si velmi cením této vlastnosti u syna, který mě svou vlastní přítomností stále učí něčemu novému. Ať už je to úsměv, malá radost, či právě trpělivá oddanost a vyčkávání. Až dokončím svou práci, až odučím své hodiny, až doběhne čas porady, až budeme doma, až... Je to prostě můj malý velký šikula, se kterým jsem ráda, za kterého jsem ráda a kterého bych nikdy za nic nevyměnila! V jeho případě platí, že malá hrstička trpělivosti vyváží i pytel rozumu.
Trpělivou trpělivost s trpělivým človíčkem a krásnou krásu s ušlechtilým Jabíkem!
Žádné komentáře:
Okomentovat