Podivně plyne ten náš život, od svého počátku ke svému konci. Nikdy nevíme, kdy přijde jaká událost, přesto se po většinu svého života těšíme z pocitu, že zítra bude líp, že za hodinu už budu doma, že už brzy uvidím své milované, že už konečně skončí bolest hlavy... Málokdy však pomyslíme, že mohou přijít i chvíle velmi bolestné a mnohdy podivné. V tu chvíli se zarazíme a najednou vidíme svět jinýma očima. Rádi bychom vzali mnohé zpět, chtěli bychom zastavit čas, prožít šťasné okamžiky znovu, ale ono to už náhle nejde. Proto bychom měli žít přítomným okamžikem, měli bychom se trápit jen věcmi, které jsou důležité a hlavně bychom se měli mít rádi. Vždyť nikdo z nás neví dne ani hodiny, a proto bychom si měli vážit všeho, co život ve své pestrosti nabízí.
Ať se nikdy nenasytí mé oči veškeré životní krásy, lásky a radosti!
Žádné komentáře:
Okomentovat